www.navigatour.cz

[lvancat]

Minulý týden v Chorvatsku se mě stalo toto. Pluli jsme na Bavarii 32 na konstatntní hloubce cca 60 m. Najednou hloubkoměr prudce začal měnit udaje o hloubce, 50m, 30m, 20m, 9m a pak se zase vrátil na 60m. Když se to stalo poprvé, úplně jsem nadskočil proved úhybný manévr a letěl kontrolovat udaje z GPS a z papírové mapy Po té se to stalo ještě několikrát.
Mohla to být chyba v hloubkoměru, potkali jsme hejno ryb, nebo je možné, že jsou takové "mělčiny" nezmapované?

[lukas]

Je to normalní a nemusí to znamenat mělčinu. Může to být hejno ryb, jak píšeš, něco se může nalepit na čidlo echolotu (sáček, toaleťák ), ale hodně pravděpodobně je to odraz od rozhraní, které je tvořeno vodami různých teplot. Pokud jsou dvě vrstvy vody a každá má jinou teplotu, může se signál echolotu od tohoto rozhraní odrazit a zmást tak přístroj. Opatrnost a konzultace s mapou je však vždy na místě.

[lvancat]

[Ondra]

Před dvěma lety se mi stalo něco podobného. Tenkrát mě míjela dost velká námořní loď a aby mě nechytly její vlny z boku, najel jsem na ně přídí. Ten moment se echolot zbláznil a skočil ze 74 metrů na 20 a na 0... Málem jsem dostal infarkt a začal s lodí prudce otáčet, takže původní úmysl vyhnout se vlnám byl vcelku na nic...
Ale je to tak, jak píše Lukáš. Ta loď promíchala několik vrstev vody, do té doby stabilních a navíc nysytila vodu vzduchem. Echolot to zmate a nás tím pádem taky.
Mapa to jistí, vždy po ruce.
_________________
Nejenom žít, ale i plout je třeba!

[martinp]

Tož taky si tak jednou pluji a hloubkoměr se najednou zblázní a ukazuje 80, 40, 10 …
A co by jste řekli? no byla tam! Hezká mělká mělčina.
Né vždy se jedná o odraz na termoklině

[Zencak]

No, opatrnosti není nikdy nazbyt. Jezdíval jsem na malou 6 m plachetnici, kde byl taky hloubkoměr. Při projížďce po Prokljanském jezeru, kdy polovina posádky byla na břehu v blízké zátoce a já se spolužačkou si vyrazil zajachtit na jezero, protože hezky foukalo a bylo škoda stát v zátoce na kotvě, najednou hlouboměr z nějakých 6 m šel postupně na 5, 4, 3, když byl na 2 m a já byl stovky metrů od břehu, ale dno bylo pod vodou už krásně vidět (loď měla ponor 1,2 m), tak jsem to otočil bleskově o 180°, nechal vyvlát plachty a honem koukal do mapy - a skutečně je tam na severozápadním konci malovaná mělčina.
Nicméně jsem taky zažil, kdy na téže lodi hloubkoměr po najetí na větší hloubku než 40 m přestal ukazovat, ale neukazoval i v místech, kde byla hloubka prokazatelně max. 6 - 8 m, pak se tak na 5 m najednou vzpamatoval a já mohl podle něj vybírat místo na kotvení (potřebuji tak max. 5m hloubku). Tohle mi udělal několikrát. Ale jiný rok chodil jako hodinky.

Pavel.

[Jarda]

Hloubkoměr je přístroj, kterému se sá věřit na hloubkách do 20 - 30 metrů. Jakmile je pod lodí více vody, hloubkoměr poměrně často ukazuje nesmysly.
Obrana proti tomu je řádné studium papírové mapy. Naštěstí všechny papírové námořní mapy (se kterými jsem se zatím setkal) mají hlouby pod 10 metrů značené modře. Kontrola je tak pomerně velmi jednoduchá. Při plavbě na větší vzdálenosti stačí zběžne zhlédnout papírovou mapu.
Pokud hloubkoměr ukazuje málo vody v místech. kde podle mapy je vody hodně, rozhodně věřím mapě a hloubkoměr neberu. Vždy ale zkontroluji vizuálně vodu vedle lodě, ale hlavně polohu lodě; jestli jsem se náhodou neodchýlil od plánované trasy.

Pokud se na plánované trase vyskytnou modré úseky, je potřeba si zapamatovat kde jsou. Jakmile s lodí přijedu do blízkosti očekávaných mělčin, nastupuje velká obezřetnost. Nejlépe kormidlo předat zkušenému kolegovi - kormidelníkovi. Potom mám prostor běhat do podpalubí k papírové mapě, číst digitální plotr, kterým je opatřena loď, a číst vlastní GPS přístroj, který mám vždy u kormidla. Mezitím kontroluji vodu kolem lodě, někdy postavím hlídku na příď.

Pokud celá trasa vede na modrých úsecích mapy (např. kolem Biogradu na Moru), pak je celý den třeba být ve střehu. Orientačně. Kde pluje spousta jiných plachetnic je asi vody dost. Pokud se dostanu do místa, kde jsem sám = velká obezřetnost.

[Ája]

Mě se minulý rok v Srpnu stalo něco podobného... plujeme si kolem západních břehů Šolty, dle mapy prokazatelně 70m hloubka. Krásný větřík, plachty naplno, a najednou za námi podivný mrak ve tvaru válce (před ním a za ním jasno). Než jsem stihla cokoli říct přišla z Bora. Byl to druhý den plavby s absolutně nezkušenou posádkou, takže popisovat každému každý pohyb s lanama bylo docela náročné, nicméně plachty se nám podařilo smotat (hlavní plachta zůstala asi metr vytažená pač se zamotala a do stěžně se prostě nevlezla). Během chvíle se vytvořily asi 3m vlny, posádka začla panikařit a oblékat vesty, já jsem byla stále klidná... V tom ale zničeho nic hloubkoměr začal ukazovat ze 70m najednou 30,20,10,2.... Následoval okamžitý manévr, kontrola mapy, GPS (což bylo zbytečné protože věčně nefungovala)... Toto se opakovalo asi ještě 7x, no hrůza. Nejhorší bylo že jsem se potřebovala podívat do podpalubí, jestli tam třeba není voda, jestli jsme někde nenarazili,ale nechtěla jsem vyvolat paniku, ale učit někoho kormidlovat ve vlnách je nemožné... No nakonec jsme se schovali do přístavu Milna na Brači (po asi hodinovém čekání ve frontě plachetnic), zaplatili nekřesťanské peníze za stání (ACI Marina) a byli rádi že jsme celí.... Nebylo to ale naposledy, stalo se nám to ještě 2x, jednou na úplně klidném moři, za bezvětří tentokrát u severních břehů Hvaru... a podruhé když jsme se vraceli do Trogiru... Pro mě dvě poučení - nevěř hloubkoměru a nikdy nevytahuj plachty dokud je nebude umět posádka na 100% sama sbalit....

[Jarda]

Slyšel jsem následující výklad:

Hloubkoměr funguje na principu ultrazvukového paprsku. Ten je vysílán kolmo pod loď, odrazí se ode dna a vrací se zpět do příjmače. Měření je založeno na časové prodlevě, kterou paprsek potřebuje na cestu ke dnu a zpět.

Je-li moře rozbouřené, loď se rozkývá. Při hloubkách kolem 60 metrů je již čas, který paprsek potřebuje na cestu na dno a zpět poměrně dlouhý. Může se stát, že "loď uhne" a paprsek mine čidlo, které jej má přijat. Pokud se to stane několiktrát, vyhodnocovač dostává občas naprosto odlišné hodnoty od průměru. Při určité míře těchto chyb je vyhodnocení natolik zmatečné, že display začně ukazovat nesmysly.

Připadá mi to věrohodné.

Fakt je ten, že kdykoliv se mi to stane, při návratu na hloubku kolem 20 metrů se hloubkoměr vždy vzpamatuje a začně ukazovat přesně. Je to poměrně častý jev u hloubkoměrů Raymarine. V Řecku nebo na Atlantiku při hloubkách hodně přes sto metrů hloubkoměr neukazuje.
V Chorvatsku jsou hloubky do sto metrů, tam hloubkoměry ukazují většinou pořád a výpadky jsou jenom ve velkých vlnách.

[andy]

Nám pri plavbe zo Žirje na Vis odrazu začal pípať alarm a hĺbkomer udával nulu. Pri pohľade na GPS a na mapu sme boli na hĺbke okolo 160 m. Niekto tam spomínal, že sa s tým už stretol a tiež to bolo nad 150m. Tak sme to tak aj uzavreli a nejako špeciálne neriešili.

[Ondra]

[Jarda]